pátek 11. srpna 2017

Je libo comeback?

Ehm, ťuk tuk? Tady jedna polozapomenutá blogerka, která se hlásí zpět do služby. Tedy, možná hlásí. Pokouší se hlásit?


Uznávám, že po těch mnoha a mnoha měsících, kdy jsem na tenhle blog nenapsala ani čárku (a vlastně většinu času zcela ignorovala fakt, že vůbec nějakej mám, což je docela smutný, vzhledem k tomu, že dřív jsem jím žila), si už na mě možná ani nevzpomínáte. To je v pohodě. Zasloužím si to. Přestala jsem s blogováním z vlastní blbosti (a strašný lenosti), holt si budu muset svoji fanouškovskou základnu vydobýt zase zpátky.

Což se asi tak docela nepovede, ale tak... co už.

Je to trochu blbej pocit, psát tenhle článek s tím, že ho dost možná ani nikdo neobjeví. Nebo skoro nikdo. Ale jak říkám, zasloužím si to. A asi bych si na ten pocit měla začít pomalu zvykat, co?

No, dost sebelítosti. Jak jsem už napsala, hodlám učinit pokus o nějaký ten návrat. Ještě si nejsem jistá, jakou formou to bude. Nevím, jestli budu pokračovat ve všem, co jsem tu měla, nebo jestli některý rubriky začnu tiše ignorovat. Je pravděpodobný, že ty, co ignorovat nebudu, se jistým způsobem více či méně změní. Třeba už teď vím, že ačkoli chci pokračovat ve filmových/seriálových/knižních tipech, určitě budou vypadat jinak než dřív, jelikož jejich původní forma pro mě ve finále byla dost svazující a nezábavná. A i matně tuším, že asi nebudu publikovat zrovna moc jednorázových povídek, protože mě jednoduše nebaví.

Pokud se dokopu, může se stát i to, že se tu někdy na pokračování přistane něco z toho, co jsem kdysi sepsala, ale nikdy nedotáhla do konce vydání. Nebo že to tu přistane jako ebook. Nebo tak něco. Tedy, kdyby o to byl zájem, samozřejmě. A ono i kdyby nebyl. Byla bych ráda, kdyby si některý z těch věcí přečetl i někdo jinej než pár vybraných jedinců, kterým jsem to posílala na zdrbnutí.

No, a... To je tak nějak všechno, co jsem prozatím chtěla napsat. Takže vy, co sem ještě jednou měsíčně s nadějí v srdci zabrousíte, stay tuned. Pokud budeme mít všichni štěstí, tak tenhle blog brzy zase trochu ožije...

12 komentářů:

  1. ♥ ♥ ♥ ♥
    Můžu se odvažovat doufat?
    …ale jo, já se odvážím. Těším se!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Doufej, ale zatím raději opatrně, protože radši za nic neručím! :D

      Vymazat
  2. Je to, jako by se z temných hlubin vynořil ten nejbarevnější tvor... ❤
    Vítej zpět, těším se!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Díky moc. :) Teď se jen modlit, aby mi to vydrželo... :D

      Vymazat
  3. Arvari, Arvari, Arvari, Arvari... dobře, nebudu si hrát na Trubadixe. Zrovna tuhle jsem četla (zase) skoro všechny tvoje povídky a fňukala, že už nepíšeš, a tohle je teda super dárek ke svátku. :D ♥

    OdpovědětVymazat
  4. Vítám tě zpátky mezi z mrtvých vstávajícími! Budu se těšit.

    OdpovědětVymazat
  5. Ooo, srpen je měsíc návratů? :D

    OdpovědětVymazat
  6. Já jsem doufala, že se vrátíš, a sem tam kontrolovala blog, jestli jsi náhodou něco nenapsala! Tvoje články mě vždycky baví číst. :-) Vítej zpět!

    OdpovědětVymazat
  7. Ano! Ano! ♥ Arvari je späť! :D konečne ♥

    OdpovědětVymazat
  8. H A, T Y Ž I J E Š! NADĚJE UMÍRÁ POSLEDNÍ!
    ...měsíc pozdě, ale přece!
    Na Tebe se zapomenout nedá...! Jak mi chyběl tvůj pokřivený šarm! :D
    Svět je zas o něco příjemnější k žití.
    (melodrama, melodrama. vítej zpátky c:)

    OdpovědětVymazat