úterý 30. prosince 2014

Oceán

Hřejivá výzva: Úkol č. 9 - Oceán (libovolný útvar)

Přiznávám, že v posledním měsíci semestru se mi podařilo na Hřejivou výzvu absolutně zapomenout. To se tak holt někdy stává, když máte hodně práce. Teď to budu muset dohnat. Vlastně se to docela hodí, v rámci plnění předsevzetí, že budu víc psát a věnovat se blogu. Takže tohle je taková velice malá lesbická, chvíli trochu filosofická blbůstka na téma oceán...

pondělí 29. prosince 2014

Psací (a blogová) předsevzetí pro rok 2015

Přiznávám se bez mučení, tohle je zase jeden článek víceméně techničtějšího rázu. Ano, mezi má předsevzetí patří i přestat jich sem psát tolik. I když si nejsem tak docela jistá, jestli se mi ho podaří dodržet. Stejně jako ty další. Já jsem totiž vážně mizerná v dodržování předsevzetí. (Ano, berani mají sice tvrdou hlavu a jdou si za svým, ale když přijde na důsledné držení se plánu, jsou tak trochu v háji. Je to vlastně docela paradox.)

sobota 27. prosince 2014

Nedopneš kalhoty

Slíbila jsem vám, že když jsem nestihla vánoční povídku, stihnu aspoň nějakou povánoční. A i když mi kapku trvalo, než jsem se k ní dokopala a než jsem se pořádně rozjela (přiznejme si to, dnešní migréna mi zrovna dvakrát nepřidala), nakonec jsem přece jen něco dala dohromady. A i tentokrát je to jedna vaše oblíbená dvojka - Martin a Martina. Tak snad vás zase jednou trochu pobaví... =)

čtvrtek 25. prosince 2014

Tak abych vám taky popřála krásný Vánoce...

(Nebo možná spíš  to, co z nich zbejvá...)

Vážně, chtěla jsem napsat ještě nějakou vánoční povídku, pokud možno na Štědrej den. Přísahám. Ale jednoduše jsem se k tomu nějak nedostala.

pondělí 22. prosince 2014

Oooooohmmmm...

Asi rádi uslyšíte, že se mi aspoň na chvíli podařilo překonat moji přetrvávající psací krizi. Nevím, jestli bude ta krizová pauza trvat delší dobu, nebo to byla jen jednorázovka, každopádně se mi během ní podařilo dát dohromady jednu předvánoční povídku o Patrikovi s Lukym. Je možné, že před Vánoci ještě něco stihnu sepsat. Je možné, že ne. Takže si prostě užijte to, co teď máte. A snad se vám to bude líbit... =D
P.S. V této povídce můžete najít jednu narážku na jeden britský seriál. A ne, Doctor Who to není. Kdo onu narážku pozná, bude u mě mít jedno velmi významné plus... =D

sobota 20. prosince 2014

„Víš, co ti ještě chybí?“




„Mhm?“ pozvednu obočí, ale zvednout hlavu se neobtěžuji.

„Víš, mohla bys aspoň předstírat, že tě zajímá, co ti chci říct,“ ozve se kousek přede mnou, za monitorem notebooku.
„Proč? Mě to nezajímá.“
„Ale je zdvořilé aspoň PŘEDSTÍRAT, že zajímá!“ ohradí se.
„Promiň, ale objevuješ se u mě bez ohlášení, kibicuješ mě, i když technicky vzato jsi jen návštěva, a skoro pokaždý, když se otočím, změníš podobu. A ty mi budeš kázat o nezdvořilosti?“
„Co je na měnění podoby nezdvořilýho? Jen se snažím najít nějakou, kterou nebudeš ignorovat.“

čtvrtek 11. prosince 2014

Nezavěšujte, jste v pořadí

Myslím na vás, nebojte. Myslím na vás vlastně dost často. Říkám si, že bych se konečně zase měla podívat na nějakej queer film (nebo si aspoň osvěžit ty, co jsem viděla před nějakou dobou), abych vám mohla dát filmovej tip. Že bych konečně měla přečíst knížku, co se mi tu válí, abych vám ji mohla doporučit, pokud teda bude za něco stát. Že bych mohla prostě jen napsat povídku (sice jsem jednu napsala o víkendu, ale stejně), názorový článek, rozhovor s Múzou... Cokoliv.

Bohužel, obvykle se vážně dostanu jen k tomu myšlení.

neděle 7. prosince 2014

Dobrý věci

Dneska to uvedu jen stručně, protože vlastně ani tu povídku jsem neměla psát, mám do školy práce až nad hlavu, ale neozvat se víc jak týden mi bylo, no... Tak trochu blbý. A navíc jsem dostala nápad na něco na téma 'Maličkosti, které dělají lidi š´tastnými'. Sice jsem si to tak nějak přebrala podle svýho a toho štěstí jako takovýho tu moc nenajdete, ale... No, ten výsledek se mi docela líbí. Na to, jak je to krátký.

Mimochodem, pamatujete se ještě na dvojku Martin a Martina? Tak tohle je přesně o nich...

neděle 30. listopadu 2014

Padesát odstínů

Tak jo, myslím, že už z názvu je absolutně jasné, na jaké téma vznikla tahle povídka. A ačkoliv mě napadlo hned několik (více či méně ujetých) zpracování, nakonec jsem skočila po tom, co mě napadlo až ve chvíli, kdy jsem otevřela editor. Takže... Co se stane, když vezmeme Patrika a Lukáše a jednomu z nich vrazíme do rukou jeden světový bestseller? No, schválně...

(A ano, zase jsou to ti dva. Tentokrát to trvalo jen týden. Přihlašte se, komu to vadí, potřebuju příště podklady k argumentaci, až se o to zas budu hádat s Múzou...) =D

pátek 28. listopadu 2014

Tvůrčí proces a závislost na komentářích

Myslím, že pokud blogujete, jste na tom dost podobně. Nebo aspoň trošku podobně. Nepatrně podobně? Ne, vážně, nemůžu být jediný na komentářích a ocenění závislý magor v širokém a dalekém okolí, že ne?

Mimochodem, vítejte u zcela nového článku plného gifů (možná už bych si na ně měla pořídit zvláštní tag, ať v tom není bordel a líp se to dohledává), o nichž doufám, že vás aspoň nepatrně pobaví. A možná vám taky přiblíží tvůrčí proces při vytváření nových článků a objasní, proč je dobré nechávat svým oblíbeným blogerům u jejich článků aspoň pár milých slovíček, nebo jim případně dát jinak najevo, že se vám jejich psaní líbí. Aspoň jednou za čas.

(Nebo mi necháte domů poslat pány s takovým tím bílým župánkem, co se mu rukávy zavazujou na zádech. Ale to už je holt riziko...)

úterý 25. listopadu 2014

Mrknutí

Hřejivá výzva: Úkol č. 8 - Příběh na motivy snu, který se ti zdál

Tak jsem se konečně dostala k dalšímu úkolu Hřejivé výzvy. Čekala jsem dlouho. Vlastně hlavně na to, jestli se mi bude zdát nějaký sen vhodný ke zpracování. Víte, já si svoje sny nepamatuju. Občas ještě těsně po probuzení, výjimečně mi to vydrží ten den. Občas mi v hlavě zůstane osamělý obraz, ale nechtěla jsem stavět příběh jen na základě toho. Jediné sny, co mi zůstanou v hlavě dlouho, jsou noční můry. Konkrétně si pořádně pamatuju dvě. Jedna z toho se mi zdála, když mi bylo... No, odhadem tak mezi pěti a sedmi lety. Místu v rybníce, u kterého máme chatu, kde se ten sen odehrál, se totiž úzkostlivě vyhýbám, co pamatuju. Druhá noční můra je tahle.

Jestli chcete tip, nepište příběh na motivy své noční můry (dobře, tohle je trochu nepřesné, hlavně poslední pasáž je skoro přesně ta noční můra) v jedenáct večer. Vážně, je to špatný nápad. Já bych si vážně měla jít lehnout, ale sama sebe jsem během psaní vyděsila tak, že se mi vážně nechce jít do postele a zhasnout světlo. Ehm, jo. Ale asi bych měla. Měla...

Jen tak mezi řečí, kdo jen z názvu vytuší, o co půjde?

sobota 22. listopadu 2014

Ještě jednou

Někdy si fakt říkám, proč že jsem vlastně s Patrikem a Lukášem sekla, když je očividně nejsem schopná přestat psát. (A mám pocit, že tohle jsem už docela nedávno říkala, nevadí.) No, tohle začalo jako zcela nevinná dialogová jednorázovka na téma 'Ještě jednou', jen aby se to vzápětí zvrhlo v další povídku s vaší (a mojí) oblíbenou dvojkou. Jo, jména jsem se vrátila dopsat ani ne po deseti řádcích.

Ale nepředpokládám, že by vám to vadilo, vzhledem k tomu, že tenhle pár je pořád docela populární. Tak si je hezky užijte... =D

středa 19. listopadu 2014

Vánoce, Vánoce přicházejí

Začínám být pomalu alergická na naše úkoly na některé předměty. Konkrétně tohle zamyšlení patří na seminář rozhlasu. Měl to být komentář, vyšlo z toho nejspíš něco jako fejeton a rozhodně to není stavěné na čtení nahlas, což je kapku chyba, když to má být komentář do rádia, ale... No, řekněme, že ambici dostat se do rozhlasu tak jako tak nemám a celý ten úkol je jen o vykázání nějaké činnosti. =D

Ale když pomineme, že nesplňuje zadání, jsem s tímhle dílkem i docela spokojená. Což je taky přesně ten důvod, proč vám ho sem dávám. Třeba se vám zalíbí a aspoň trochu vás pobaví...

sobota 15. listopadu 2014

Knižní tip #5 - Maurice

Asi jste poslední dobou měli pocit, že si tohohle blogu nevšímám. Musím se přiznat, nebyl to jen pocit. Ale nebylo to proto, že bych snad chtěla blog úplně ignorovat, ale prostě proto, že jsem neměla sílu ho neignorovat, jestli mi rozumíte. Mám za sebou (a z větší části ještě pořád před sebou) docela hektické období ve škole a prostě jsem vážně neměla zrovna moc času blogovat.

Dnešní knižní tip je toho důkazem. K téhle knížce jsem se totiž jaksi nedostala z vlastní vůle... Ne, jinak. TEĎ jsem se k ní nedostala z vlastní vůle, ale na seznamu knížek k přečtení jsem ji měla už docela slušnou dobu, a to, že jsem potřebovala na jeden seminář referát na téma tabu v literatuře (na což se homosexualita, a zejména v téhle knížce, značně hodí), mě jen popostrčilo k tomu, abych si ji co nejdřív přečetla. Ano, zkrátka jsem sprostě využila situace. Ale věříte, že jsem za to fakt ráda?

neděle 9. listopadu 2014

Celej večer, Patri

Přiznávám, tenhle kousek na téma Staré zvyky jsem si napsala prostě jen proto, abych si zvedla svoji ne zrovna úžasnou náladu a zlepšila si večer, kdy mě bolí hlava. Tak nějak jsem doufala, že moje oblíbená dvojka to dokáže zlepšit. A víte co? Ano, dokázala. I když napsat to trvalo poněkud delší dobu, než mělo, a já kvůli tomu nedělám věci, co jsem měla dělat. Ale, no... nevadí. =D Jen doufám, že třeba trochu zvednou náladu a zlepší den i vám... =)

středa 5. listopadu 2014

Mám se skvěle, díky za optání

(aneb Ať žijí články plné nicneříkajících, ale přesto dokonale výstižných gifů)

(aneb Zastřelte mě, nejsem schopná napsat nic smysuplnýho)

(aneb Líná autorka si zase jednou stěžuje)

pátek 31. října 2014

Já nechtěla!

 Hřejivá výzva: Úkol č. 7 - On a ona se srazili v knihovně. Popiš situaci.

Nápad na tenhle úkol výzvy jsem dostala už někdy před dvěma týdny. A i když mě to šokuje, za celou tu dobu jsem si ten plán nerozmyslela. No, a dneska jsem se konečně dostala k tomu, abych tohle Múzí pošťouchnutí i sepsala. A musím nekriticky říct, že výsledek se mi fakt docela líbí... =D

úterý 28. října 2014

Tak co?

Hřejivá výzva: Úkol č. 6 - Jak se mohla událost včerejšího dne vyvinout jinak

A po menším oddechu jsem tu zase s úkolem do hřejivé výzvy. Musím přiznat, že tohle je zase jeden z těch, na které jsem se ani malinko netěšila. (Hlavně, že na ten příští mám plán už asi dva týdny.) A vzhledem k tomu, že jsem teď strávila skoro týden doma a vzato kolem a kolem se u mě absolutně nic nedělo... No, bylo docela těžké něco vymyslet, a čekat na příležitost se mi fakt nechtělo. Tak jsem zkusila napsat něco, co jsem ještě nikdy nepsala. A není to ani tak o události včerejšího dne, jako o celém včerejšku. Schválně, víte, co je to drabble? =D

neděle 26. října 2014

Pan Dokonalej

Po dlouhé době (možná vám to nepřijde, a možná to tak ani není  ten pocit ve mně vyvolává jen moje skleróza spojená s tím, že ten čas prostě při škole ubíhá nějak JINAK) jsem tu zase s jednou povídkou inspirovanou aktuálním tématem týdne. Tentokrát je to téma 'Ďábelští lidé s andělskou tváří'.
No, co na to říct, tohle byla první věc, co mě na to napadla, a ten nápad se mi jednoduše zalíbil. Ta povídka je teplá, ano, ale ne klasicky párová, tak se nedivte. A snad je aspoň trochu vtipná. Doufám. Vy to ale asi zhodnotíte nejlíp, takže... Přeju příjemné počtení a (snad) pobavení. =)

pátek 24. října 2014

Filmový tip #7 - The Kids Are All Right

Čím to, že poslední dobou mám takovou 'kliku' na filmy, co se na začátku tváří víc než dobře (nebo v některých případech aspoň celkem dobře), ale pak se to najednou zlomí a celej film u mě najednou spadne o několik pomyslných hvězdiček níž?

Tohle je zrovna jeden z těch filmů. Než se dostal do poloviny, byla jsem... No, nebyla jsem nadšená ani unešená, ale byla jsem spokojená, že jsem si konečně vybrala něco dobrýho, na co koukat (a co není Doctor Who). Bez obav, ani po tom zlomu tenhle film nespadl mezi nejhorší, co jsem viděla. Kdyby ano, nedávám sem tenhle tip, no ne? Ale rozhodně se pak stal o něco horším, než bych čekala a než by mi bylo milé. Je to škoda, protože měl vážně potenciál, ale... Hele, třeba vám ten konec divnej připadat nebude. A to, co je před tím koncem (nebo aspoň v první půlce) by byla docela škoda opomenout... =)

úterý 21. října 2014

Myslel jsem...

 Hřejivá výzva: Úkol č. 5 - Příběh začínající slovy: "Myslel jsem, že jsem viděl..."

Přiznávám, že tenhle úkol jsem rozepisovala absolutně bez nápadu. Prostě jsem si jen tak sedla a nechala se unášet inspirací. No, nakonec jsem byla unešena poměrně předvídatelným směrem, ale já za to nemůžu. Múza by se urazil, kdybych ho chtěla nějak cenzurovat... (Jinými slovy pozor, tenhle příběh je zase jeden z těch, co pochopí hlavně Whoviani. I'm sorry, I'm so sorry...)

sobota 18. října 2014

Snad tam neprší?

Hřejivá výzva: Úkol č. 4 - Pouze dialogy, prosím!

Nemusím říkat, jak moc mi tenhle úkol vyhovoval, že ne? Ne, vážně, jestli chcete Arvari potěšit, nechte ji napsat dialogovku. (I když tentokrát mi to zase tak skvěle nešlo, asi jsem z toho trochu vypadla, ale pořád mě to BAVILO.) No, a když jsem byla výzvou potěšená já, rozhodla jsem se potěšit pro změnu zase vás. Takže pro splnění tohohle úkolu jsem tak trochu zneužila vaši (a i svou) oblíbenou teplou dvojici. (Koneckonců, je to HŘEJIVÁ výzva, ne?) =D Tak doufám, že vám tihle dva aspoň trochu zvednou náladu a zlepší den... =)

čtvrtek 16. října 2014

Knižní tip #4 - Šikovnej kluk

Musím přiznat, že jsem trochu přemýšlela, jestli tuhle knížku zařadit do tipů. Obvykle do nich totiž zařazuju hlavně to, co se mi vážně hodně, hodně líbilo, z téhle knížky jsem ovšem nějak výjimečně nadšená nebyla, i když o zklamání se taky mluvit nedá.

Zkrátka, váhala jsem. Ale pak jsem si řekla, že to, že mně nepadla tak úplně do noty, neznamená, že se nebude líbit ani nikomu jinému. A už kvůli možnosti, že někomu se líbit bude (a třeba někomu i pomůže, co já vím), jsem se nakonec rozhodla ji sem zařadit. Krom toho, jak říkám, vážně to není ŠPATNÁ knížka. To, že mi hlavní hrdina lezl na nervy, je můj čistě soukromý problém vycházející z toho, že je to prostě typ člověka, co já přesně nemůžu vystát. A taky mám pár čistě technických výtek, které si nechám pro sebe. Ale třeba vám to všechno vůbec vadit nebude...

úterý 14. října 2014

Brnknu

Hřejivá výzva: Úkol č. 3 - Báseň, v níž použiješ tato slova: modrá, nedůvěra, polovina, brnknout

Víte, měli byste o mně vědět jednu věc. Nemám v lásce básničky. Neumím je číst, a už vůbec je neumím psát. To, co tu vidíte, je ubohej pokus, co píšu vážně jen kvůli výzvě, a v němž sprostě zneužívám volný verš, a dost možná ani za ten to prohlásit nejde. Tak prosím... Buďte na mě hodní. =D

sobota 11. října 2014

Filmový tip #6 - A Single Man

Každý z nás má svoje úchylky, když přijde na filmy, seriály nebo knížky. Někdo skočí po čemkoliv s oblíbeným hercem, někdo po čemkoliv od oblíbeného režiséra nebo autora... No, já poslední dobou musím mít a vidět všechno, u čeho se píše 'Christopher Isherwood'. Jsem hrozná, vím to. Ale, no... To víte, jak si člověk někdy někoho vážně oblíbí, už se to s ním veze. Měla jsem šanci odolat filmu, co byl natočený podle jedné z jeho knížek? Samozřejmě, že neměla. (Momentálně mi dává vážně hodně práce, abych po shlédnutí filmu odolala pokušení si tu knížku objednat. Zatím se ovládám. Držte mi palce, ať u toho zůstane. A ano, vážně se mi ten film líbil natolik, abych hned chtěla i knížku...) Sice netvrdím, že se tenhle film bude řadit k mým úplně nejoblíbenějším, ale rozhodně je zatraceně zajímavý. Tak se na něj mrkneme blíž, co vy na to?

pondělí 6. října 2014

Hřejivá výzva

Jak asi většina z vás ví (jelikož vám to neustále omlacím o hlavu), poslední dobou mám značnou tvůrčí krizi. Jsem prostě nějak záhadně seklá, a ať píšu cokoliv, obvykle napíšu jen stránku nebo dvě (při troše štěstí v jeden den), načež na ten text zase pár dní nehrábnu, protože se mi nechce. A tak to jde pořád dokola. S povídkama je to podobný, jednou za čas se přiměju něco napsat, jen aby se mi pak do další nechtělo minimálně týden. O článcích na blog se radši ani nezmiňuju, protože to bych asi rovnou šla proskočit oknem. Zkrátka, není to se mnou slavný. A mě to už jednoduše nebaví.

Dá se tudíž říct, že tahle výzva, kterou vymyslely Iris a Vlasta, mi vlastně tak trochu hází záchranný kruh. Protože jestli mě ta nedonutí psát, tak už mě nejspíš nedonutí nic. (Což je vždycky reálná možnost, pokud je vaše Múza šílenec, co neustále mění podoby.) Ale samozřejmě, že jsem se nerozhodla zapojit jen proto, abych měla pocit, že musím psát, ale taky proto, že mě některé ty úkoly docela zaujaly. A i když básniček se upřímně děsím, třeba na úkol s dialogy se nesmírně těším. (A vy byste měli taky. Protože ano, dialogy budou znamenat přesně to, co si myslíte.) =D

sobota 4. října 2014

Dvakrát do stejné řeky

A zase budu povídku uvádět slovy, že tu měla být mnohem dřív. Už to začíná bejt trochu trapný. Ale ona měla, vážně. Měla tu rozhodně být před půl desátou, než začne Doctor. Jenže pak jsem se nějak sekla, povídka se prodloužila a já ji prostě nestihla dopsat, takže jsem se k ní zpátky dostala až ve čtvrt na jedenáct, když Doctor skončil. (Zpráva pro Whoviany, co čekají na titulky: Tenhle díl je ZATRACENĚ dobrej. I když Doctora bych v jednu chvíli s velkou chutí zabila.) No, a než jsem ji dopsala... Zkrátka, je skoro jedenáct. No, skluz hodinku a půl, to ještě celkem jde.
Takže, tohle je teplá povídka inspirovaná tématem Platonická láska. Nemám, co víc bych k ní řekla. Snad jen... Užijte si? =)

středa 1. října 2014

Would you rather book TAG

Tenhle tag mě zaujal už nedávno, když se rozeběhl blogosférou. Z bezpečnostních důvodů jsem čekala, jestli třeba někoho nenapadne mě nominovat, ale když se tak nestalo, rozhodla jsem se, že ho vyplním sama a dobrovolně. Ano, ano, já vím, jsme tu na psacím blogu a já vám cpu další článek o knížkách, ale... Slibuju, že se zase brzo pustím do psaní a něco pořádnýho vám sem zase přihodím, fakt. Ale zatím mám jen tenhle dotazník. Mimochodem, kdyby se ho někdo chtěl chytit, jen do toho. Ráda si přečtu vaše názory... =)

neděle 28. září 2014

A je to tu zas...

Ano, samozřejmě, že mluvím o tom, že mě čeká návrat do školy. Vlastně jsem se tam měla vracet už minulý týden, ale, no... Nějak jsem si prodloužila prázdniny a jela jsem na hory. Aby bylo jasno, nebyla to moje vina, že se jelo až teď, musela jsem se prostě přizpůsobit ostatním... účastníkům. Bylo to buď jet teď, nebo nejet vůbec. A víte jak, ono ten první týden ve škole není zas tak moc o co stát, takže hádám, že moje neúčast se nějak... ztratila.

Pokud chcete vidět pár fotek z hor, najdete je u mě na instagramu. To jen tak mezi řečí. A jak že jsem se to měla?

středa 24. září 2014

Filmový tip #5 - The Adventures of Priscilla, Queen of the Desert

Mám v počítači hromadu filmů a seriálů. Na některý se teprve chystám, jiný jsem viděla a vím, že se na ně budu chtít podívat znova, a proto je nemažu. A místo na disku akutně dochází. Pokud jde o filmy pro rubriku filmových tipů, tak nějak jsem počítala s tím, že se na většinu z nich podívám a zase je smažu, abych měla místo na další. Plán byl nechat si v počítači jen ty, co mě vážně hodně zaujmou. A upřímně jsem doufala, že to se nebude dít zase tak často, protože jinak si budu muset vážně konečně pořídit externí disk. No, ale proč vám to cpu... Ano, protože dnešní filmový tip mě k tomu exteráku zase posunul o kus blíž. The Adventures of Priscilla, Queen of the Desert mi totiž v počítači zůstane naprosto zaručeně, a nejen to. Navíc se totiž patrně zařadí k mým nejoblíbenějším. A to jsem se na něj chtěla podívat víceméně jen kvůli poměrně zajímavému námětu a přesně jednomu herci. No nic, stane se...

sobota 20. září 2014

Pomoc

Tuhle povídku jsem původně plánovala dost jinak, než jak nakonec vyšla. Měla bejt o dost temnější. No, nakonec to nějak nevyšlo a já zase sklouzla do svojí klasiky. Ale tak... Třeba se mi někdy příště povede líp. S tímhle výsledkem jsem ovšem taky docela spokojená, takže tady to máte. Povídka lehce inspirovaná tématem 'Učím se žít'. Tak snad se vám bude líbit... =)
(Jo, a jen tak mimochodem, jsem teď na týden na horách. To jen kdybyste mě snad postrádali. Vracím se příští sobotu. Ale nebojte, něco málo jsem pro vás na tenhle týden sepsala. Jmenovitě tuhle povídku a jeden filmový tip, který vyjde ve středu. A pak se ozvu zase až se vrátím...) =)

středa 17. září 2014

Jsem šílená?

(Pardon, tomu nešlo odolat...)

Řekněte mi, jak se díváte na fanoušky knížek/filmů/seriálů/her/hudebních kapel/čehokoliv a jejich lásku k příslušným dílům? A teď nemyslím takové to obvyklé 'tenhle film se mi líbil', ale spíš 'ten film miluju, při nejbližší příležitosti si pořídím něco, co s ním souvisí, a podívám se na něj ještě minimálně pětkrát... tenhle týden'. Jsou to pro vás cvoci bez života? Posedlí maniaci? Utíkají před realitou? Nebo jim to jejich šílenství prostě přejete, když jim to dělá dobře, ale pochopit to nedokážete? Nebo mezi nás šílence snad taky patříte, takže rozhodně nemáte nic proti?

sobota 13. září 2014

Oblíbená hudba #2

Je to už slušná doba, co jsem uvedla do chodu rubriku se svojí oblíbenou hudbou (nebo tomu můžete pro mě za mě říkat třeba hudební tipy, je mi to vcelku jedno), a od té doby tak nějak nepřibyl ještě ani jeden další článek. Je to ze vcelku prostého důvodu, ten minulý byl pro mě časově poměrně náročný, takže se mi logicky tak brzo nechtělo do dalšího. Ale vzhledem k tomu, že momentálně jsem stále ve stavu těžké neinspirovanosti, ale flákat blog nechci (víc než už to dělám), myslím, že je nejvyšší čas dokopat se k napsání dalšího článku.

Dnešní hvězdou je někdo, koho jsem vám prostřednictvím tohohle blogu nacpala už mnohokrát, jelikož byl nejoblíbenějším interpretem jednoho z protagonistů jisté mé "menší" série dialogovek. (Fuj, to je ale sakra složitý způsob, jak říct, že Luky ho miluje, co?) A hádáte správně, že ho nemá ráda jen jistá moje postava, ale i já sama ho řadím mezi své oblíbence. Samozřejmě, že to je...

středa 10. září 2014

Knižní tip #3 - Christopher and His Kind

Je tak trochu divný psát tenhle knižní tip. Proč? Protože to tak docela není ani knižní tip. Abyste dobře rozuměli, ano, rozhodně vám tuhle knížku chci doporučit, ale na druhou jsem s tím doporučením docela opatrná, protože jakkoliv se mně osobně líbila, myslím, že tohle prostě není knížka pro každého, a s tím je potřeba počítat. Krom toho mluvíme o knížce, kterou nejde sehnat ke stažení na netu (aspoň mně se ji kdysi nikdy nepodařilo najít), pročež kdybyste si ji měli zájem přečíst, musíte si ji koupit. Sice není extrémně drahá, ale někoho by to mohlo stejně odradit. Takže tohle chápejte jako... takový tip netip.

Mimochodem, vidíte tu obálku? No řekněte, jestli není úžasná...

sobota 6. září 2014

Zavřela jsem oči

Mám tu pro vás další povídku, co je tak nějak jiná než obvykle (jupííí). I když je to povídka, jejíž základní námět se tu už párkrát tak trochu vyskytl (menší jupí, fakt se někdy hrozně opakuju). Ale zkrátka mě napadla, když jsem viděla téma "Za hranicí reality", tak jsem se prostě... nebránila. =D Múza by mě neměl rád, kdybych se bránila. A snad se najde někdo, komu se aspoň trochu zalíbí... =)

středa 3. září 2014

Mám chuť psát, ale vlastně nemám

(Ale jinak jsem psychicky absolutně v pořádku, fakt. Zeptejte se krále bramborových lidí.)

Tohle je další z (podezřele se množících) článků, co naprosto popírají všechny důvody, proč mám paralelně s tímhle blogem ještě jeden, soukromější. Protože je to zase jednou jen osobní výkec, co technicky vzato patří do deníčku (a tudíž na vedlejší blog), ale já mám neodbytnou potřebu napsat ho sem. Hodlám se vymluvit na to, že se týká psaní. A že možná bude mít i nějakou přidanou estetickou hodnotu, pakliže tedy budeme pokus o humor považovat za estetickou kategorii (což nepochybně můžeme), pročež toto vlastně můžeme považovat za text s rysy uměleckého stylu.

Taky začínáte mít pocit, že mi docela začíná chybět škola?

neděle 31. srpna 2014

A ty jsi...

Mám pro vás jednu dobrou zprávu. Vlastně dvě dobrý zprávy. Možná i tři dobrý zprávy. Wow, nějak jsem se rozjela, ne?
První dobrá zpráva, konečně se mi podařilo zase trochu rozepsat, takže jsem byla schopná vytvořit něco jako povídku. Druhá dobrá zpráva, je to dialogovka, a dialogovky máte rádi, ne? A třetí dobrá zpráva, jak už vám napovídá obrázek... Jsou to Patrik a Lukáš! Takže pokud vám snad tahle dvojka zase začala chybět, no... Teď vám možná zase chvíli chybět nebude. =D (Tolik k mýmu předsevzetí, že se k nim nebudu moc často vracet. No jo, ale když tenhle nápad k nim prostě seděl...)
No nic, radši už mlčím a nechám vás číst. Povídka, co vznikla na téma 'Ztracené vzpomínky'. Upřímně, myslím, že zápletka se po tomto sdělení stala velmi předvídatelnou... =D 

čtvrtek 28. srpna 2014

Filmový tip #4 - But I'm a Cheerleader

Tak, lidi, jsem tu zase jednou s jedním filmovým tipem. Tentokrát je na film, co jsem viděla vcelku nedávno. Zhruba tak dneska dopoledne. Ale hele, to, že vám o něm hned (dobře, skoro hned) píšu a nemusím se k sestavení tohohle článku nějak výrazně přemáhat, svědčí o tom, že to nebude zase tak špatné, ne?

Hned na začátku říkám, že tohle je film, co nás tak nějak vytrhne ze standardních smrtelně vážných filmů s LGBT tématikou a pro změnu se na to všechno dívá tak trochu s nadhledem. Takže pokud patříte k těm, co se vyžívají ve velkých dramatech a potocích slz, radši se mrkněte jinam. Tohle je vážně spíš pro zasmání.

Připraveni? Dneska si povíme něco o filmu But I'm a Cheerleader.

pondělí 25. srpna 2014

Londýnem. A tak trochu časem.

Říkám to rovnou, tahle 'povídka' (ne, vážně, je to jen sled jednotlivých scén, zápletka je naprosto nulová) je určená pro Whoviany. Ostatní si ji můžou přečíst samozřejmě taky, ale nejsem si tak docela jistá, že se jim podaří ji pochopit. Tedy... Zcela pochopit. Ale když už nic jiného, aspoň si můžete udělat srandu z nás šílenců. =D
Tak jo, povídka inspirovaná tématem 'Toulky ve hvězdách', o den později, než bylo v plánu. Ovlivněná čistě jen mým soukromým nadšením z prvního dílu osmé řady Doctora Who.
Ach, jistě, a zase se nám tu představuje dvojka Martin a Martina. Myslím, že jsem jim právě přisoudila nového koníčka... =D

pátek 22. srpna 2014

Oblíbená hudba #1

Ne, tohle není jen laciný způsob, jak na blog dostat článek, když se mi zrovna nechce nic psát. (No dobře, možná MALINKO je, ale vy mi to určitě odpustíte, protože podle mě to není zase tak mizernej nápad. Doufám.) Tohle je jen něco, co mě prostě tak nějak... Napadlo.

Myslím, že asi všichni rádi blíž poznáváme blogery, které máme aspoň trochu v oblibě. Mě už jste párkrát měli možnost poznat prostřednictvím všemožných dotazníků, prostřednictvím článků o tom, co čtu... Ale jen málo prostřednictvím mého hudebního vkusu. A vzhledem k tomu, že NĚKDO mě na facebooku s oblibou využívá místo doporučených videí na youtube, řekla jsem si... Třeba by ještě někoho dalšího zajímalo, co tak vlastně poslouchám, ať už při psaní, nebo prostě jen tak. A třeba má někdo podobný vkus a to, co poslouchám já, ho zaujme... No, a přesně proto je tu tahle nová rubrika. Minirubrika. Která bude aktualizovaná velmi, velmi nepravidelně a čistě jen podle aktuální nálady.

pondělí 18. srpna 2014

Když se vám prostě fakt nechce psát

Vím, že spousta lidí si myslí, že články tohohle typu na blogy nepatří. Že když člověk nemá co psát, tak by prostě psát na blog neměl a tečka. Ale já se prostě nemůžu zbavit nutkání se z toho vykecat, protože... No, mám pocit, že jsem se docela dlouho nevykecávala. (Jen nedávno na osobním blogu, ale to bylo docela jiný vykecávání a psaní se vlastně vůbec netýkalo.)

Asi jste si všimli, že poslední dobou tady nejsem tak aktivní jako dřív. Nebo možná nestihli, snažím se to maskovat, jak jen to jde. Ale ono to už tak docela nejde.

čtvrtek 14. srpna 2014

Knižní tip #2 – Série Song Of The Fallen

Po dlouhé době jsem tu s dalším, zatím teprve druhým queer knižním tipem. Prozatím je to taky knižní tip poslední, protože musím přiznat, že knížek s LGBT tematikou nemám načteno ani zdaleka tolik, kolik bych chtěla, a momentálně prostě nemám nic dalšího, co bych vám vážně chtěla doporučovat. Ale slibuju, že se polepším a brzo zase s nějakým tím tipem dorazím. (Teda, pokud se donutím číst, to je poslední dobou taky problém.)

Nicméně, dnes tu mám tip na jednu fantasy sérii (pokud tedy můžete dvěma dílům říkat série), která je, bohužel, k sehnání jen v angličtině. Já vím, já vím, ne všichni umí anglicky. Potíž je v tom, že tak nějak zhruba polovina, možná i větší část toho, co čtu, v angličtině je, takže... No, berte to jako důvod, proč se učit anglicky. =D Mimochodem, pokud vás zaujme, tahle série se při troše šikovnosti dá sehnat ke stažení na internetu. (Přiznávám, tak jsem ji sehnala i já. Ty knížky jsou totiž obě poměrně drahé. A já nerada riskuju s kupováním knížek, o nichž nevím, jestli se mi budou líbit...)

úterý 12. srpna 2014

„Přísahám, že jestli mě nepřestaneš štvát, použiju na tebe násilí.“

Zvedla jsem oči a podívala se na něj.
„Zkus jinou image, broučku, motýlky jsou sice cool, ale výhrůžky s ním prostě tak nějak... nemají ten správnej efekt.“
„Jakto? Měly by. Mám ten nebezpečnej výraz.“
„Promiň, miláčku, ale máš výraz kotěte, co se právě chystá ze zálohy přepadnout gumovou myšku.“
„Ne, to rozhodně nemám. Můj nebezpečný výraz je ta nejděsivější věc, co jsi kdy viděla, protože značí hněv Pána času!“

sobota 9. srpna 2014

Víš, existuje jedna taková...

Tuhle povídku inspirovaly dvě věci. Teda, ne tak docela inspirovaly. Spíš... Tahle povídka mě NAPADLA díky dvěma věcem. První z nich je, přirozeně, téma 'Kouzelná země', což je momentální TT na blog.cz. Druhá je ČLÁNEK o adopcích homosexuály, co jsem nedávno viděla na titulce blogu a zaujal mě. Vážně, je fajn vidět zase jednou názor, se kterým můžu stoprocentně souhlasit.
Ehm, nicméně... Tyhle dvě věci se mi nějak v hlavě spojily a... vznikla povídka, o níž upřímně doufám, že se vám bude líbit. Jo, a neděste se, je to tak trochu dialogovka. Tak trochu víc. Pardon. Co na to říct, prostě jsem měla chuť ji tak napsat... =D

středa 6. srpna 2014

Ať žije rovnoprávnost

Když jsem tu docela nedávno nadávala na 'silné ženské hrdinky' ve filmech, seriálech a knížkách, případně komiksech, napadlo mě ještě jedno tak trochu podobné téma, co mi hodně leze na nervy. A i když chápu, že teď možná bude mít někdo pocit, že si trochu protiřečím a jdu vlastně proti tomu, čeho jsem se tímhle blogem vždycky snažila dosáhnout, stejně mám tenhle článek potřebu napsat. Protože tohle není o tom, že bych byla proti rovnoprávnosti, kdepak, je to, stejně jako s těmi hrdinkami, o tom, že někdy je té rovnoprávnosti prostě... trošku moc.

Jak že to myslím?

sobota 2. srpna 2014

Neuvěřitelně relativní pojem

Mezi náma, tahle povídka tu měla být o pěkných pár hodin dřív. Ale pak se mi to nějak... vymklo kontrole. To, co původně mělo být ne zrovna dlouhou povídkou, se povážlivě natáhlo, a tak to jednoduše trochu trvalo napsat. Hluboce se vám za to omlouvám.
Každopádně, tohle je povídka, co mě napadla na téma 'Zlo a dobro', a zároveň povídka, kde se vyskytuje jedna z těch mých postav, které snad někdy budete mít příležitost poznat i v knížkách. Konkrétně tuhle jsem vám už dřív nenápadně představovala, mimochodem. Je to postava, která se vyskytuje v Upířině (ano, stále to má pracovní název), ale zároveň je hlavní hrdinkou svojí vlastní knížky, kterou se momentálně všemi silami snažím dopsat.
A já vážně doufám, že se vám tahle slečna zalíbí, protože já osobně ji mám vážně ráda a hodně by mě potěšilo, kdybyste si ji třeba taky zamilovali...

středa 30. července 2014

Zombie Apocalypse Book Tag

 

Já vím, já vím, zase nějakej tag, i když jsem říkala, že tyhle věci moc nedělám. Ale když jsem tenhle viděla na blogu u Mati, prostě jsem si nemohla pomoct a musela jsem to zkusit. Vážně, je to prostě geniální nápad, aspoň podle mě. A o co že vlastně jde?

  • Máme 10 otázek. 
  • Vyberete 5 knížek (nejoblíbenějších, nejpopulárnějších, totálně náhodných, jak chcete), jejichž názvy napíšete na papírky. 
  • Poté losujete první knížku.
  • První knížkou listujete, až zastavíte na určitě stránce. 
  • První jméno, které na té stránce uvidíte je odpovědí na otázku.
  • Každá knížka vám dá dvě jména.

A jak jsem dopadla?

pondělí 28. července 2014

Filmový tip #3 – The Normal Heart

Protože se zdá, že filmové tipy se docela chytily (a dovolte mi říct, že za to jsem vážně moc vděčná a jsem ráda, že se vám filmy, co pro vás vybírám, líbí), mám tu pro vás už třetí. Abych se přiznala, mám jen matné tušení, jak jsem se k filmu The Normal Heart (v češtině dle všeho Stejná srdce, bože můj, kdo tohle zas překládal...) dostala. Myslím, že jsem nejspíš na tumblru zahlédla gif z traileru, ale jistá si nejsem. Každopádně jsem o něm věděla ještě dřív, než ho HBO v květnu odvysílala, a netrpělivě jsem čekala na to, až půjde stáhnout. A když jsem se na něj (velmi brzy po odvysílání) podívala, hned jsem ho doporučila pár lidem. To, že v téhle rubrice se mu nevyhnu, jsem věděla od chvíle, co jsem ji vymyslela. A teď na něj přišla řada. Takže, co bych vám o něm řekla...

sobota 26. července 2014

Letní radosti

Ahojky, lidi. Jak si užíváte toho ochlazení, co slibovali už minulý týden? Jo, jsem na tom podobně, taky ke mně nějaký ochlazení nějak nedošlo. No, dobře, tenhle víkend je možná tak o stupeň větší zima, než byla ten minulej. Vzhledem k tomu, v jakejch číslech se ale na stupnici pohybujeme, bych řekla, že nějakej stupeň je naprosto, naprosto vedlejší... =D
No, ale aby se neřeklo, že je to vedro naprosto k ničemu, hele, inspirovalo mě k povídce. Je na téma 'Uvězněn ve vlastní kůži' a vystupuje v ní naše známá dvojka Martin a Martina. Tak doufám, že vám to zpříjemní tenhle naprosto pekelný den...

čtvrtek 24. července 2014

O 'silných ženských hrdinkách'

Víte, asi bych neměla veřejně přiznávat, že mě něco takového štve, protože je to vlastně tak trochu politicky nekorektní a pár lidí by to mohlo docela slušně naštvat. Ale už mě to, že bych někoho mohla naštvat, někdy zastavilo? Maximálně tak přibrzdilo. A zrovna dneska nehrozí ani to. Takže než začnu, ráda bych připomněla, že to, co na následujících řádcích hodlám vyjádřit, je můj názor, založený na mém vlastním (zjevně kapku pokřiveném) pohledu na svět. Neříkám, že ho se mnou musíte sdílet, ale prosím, nesnažte se mě přimět ho změnit. Díky za pochopení.

neděle 20. července 2014

Ošklivý káčátko

Na moji obhajobu, tuhle povídku jsem sem plánovala hodit už někdy co nejdřív odpoledne. Jenže včera večer jsem dostala teplotu, ráno jsem už měla skoro horečku a většinu dne mi bylo dost blbě a na psaní jsem prostě neměla náladu a nervy. Takže... No, kapku se to pozdrželo.
Každopádně, tohle je povídka, která byla inspirovaná jak tématem Coming out, tak tématem Ošklivé káčátko. A aby toho nebylo dost, v momentě, kdy mě napadl hlavní námět, tak nějak mi do toho zase vlezla ta naše důvěrně známá dvojka, kterou nepochybně rádi zase uvidíte. I když, v tomhle případě to není tak docela dvojka.
Řekněte, chtěli byste poznat mladší verzi Lukáše?

pátek 18. července 2014

Knižní tip #1 – Série Nightrunner

Vzhledem k tomu, že filmové tipy se vám podle všeho poměrně zamlouvají, jsem tu konečně i s jedním dlouho plánovaným tipem knižním. A stejně jako u filmových tipů, i tady jsem přesně věděla, čím chci začít. Ani mě nenapadlo třeba jen uvažovat o něčem jiném než o téhle sérii, kterou (pokud jste si toho snad ještě nestihli všimnout) vážně miluju, i když jsem se k ní dostala takovým... zajímavým způsobem, když jsem si v jedné náhodné recenzi přečetla, že v ní je spousta fuj 'teplých scén'. A už jste viděli, abych takovému příslibu někdy odolala? Ne? Já si myslím.

A i když ty teplé scény rozhodně nedostály očekáváním nastoleným onou recenzí (po které jsem čekala vážně div ne regulérní porno a oni zatím jen párkrát za jediný, a to prosím až TŘETÍ, díl padli do postele a... střih), ta série se mi jednoduše zalíbila. Tak jsem ji četla dál. A dál. A četla jsem ji až do toho posledního dílu, co vyšel letos v dubnu. A v budoucnu (čti: až se prokoušu tou tunou knížek čekajících na první přečtení) se k těmhle chlapcům rozhodně ještě hodlám vrátit...

pondělí 14. července 2014

Vydej mi kafe

Tak mi zase jednou nenápadně ujela ruka. Jak jsem už kdysi psala, momentálně nejsem doma, takže vůbec nemám tušení, co bylo minulý týden za TT, pročež jsem si dovolila napsat tuhle povídku. Ruka mi při ní ujela hned dvakrát. Poprvé v momentě, kdy jsem z ní udělala heterárnu. Podruhé v momentě, kdy jsem z ní udělala další povídku dotýkající se fanouškovství. I'm sorry, I'm so sorry. I když, upřímně doufám, že tu narážku vůbec někdo pozná... =D

čtvrtek 10. července 2014

Stereotyp

Když jsem končila s Patrikem a Lukášem (pamatujete, takoví ti dva magoři, jeden byl zrzavej a věčně nadrženej), slíbila jsem vám, že sem občas třeba hodím nějakou tu povídku, co se jich týká, Faktem je, že v tý době jsem už měla tuhle konkrétní dávno vymyšlenou a napsanou, jen... jsem vám ji sem tak nějak nechtěla házet zase tak hned. =D Každopádně, teď je tady, a já vám rovnou řeknu, že se v ní podíváme do velice, velice vzdálené budoucnosti. Tak schválně, co tyhle dva v mojí hlavě ještě čeká... (A slibuju, že až o nich zase někdy něco napíšu, bude se to odehrávat PŘED touhle. Ehm, možná...)
P.S. A připravte se, že to není dialogovka. A že je to v ich formě.
P.P.S. Jo, a taky je to zatraceně dlouhý... =D
P.P.P.S. I'm sorry. I'm so sorry.

pondělí 7. července 2014

Filmový tip #2 – Christopher And His Kind

Jak jste si nepochybně všimli, prázdniny už oficiálně začaly, a to znamená, že nepochybně všichni máte hromadu času, co můžete strávit čtením nebo zíráním na televizi/do počítače. Nejspíš se vám během školního roku už tak nastřádalo dost filmů a seriálů, kterým chcete věnovat pozornost, ale kdybyste se snad rozhodli, že mezi ně dokážete vmáčknout ještě jeden, mám tu pro vás další z filmových tipů.

Přiznávám bez mučení, jediný důvod, proč jsem se chtěla podívat na Christopher And His Kind (česky poněkud nelogicky Sbohem, Berlíne), je Matt Smith. Ale vážně, můj druhý nejoblíbenější Doctor hraje teplého spisovatele, a ještě u toho vypadá neskutečně roztomile, copak jsem měla šanci odolat? Jasně, že neměla. Ale věřte mi, důvod, proč jsem se na ten film poprvé podívala, vážně není důvod, proč jsem se do něj tak zamilovala. No dobře, ČÁST důvodu to je, ale... V tom filmu je o dost víc.

pátek 4. července 2014

Naši si myslí...

Úvod k téhle povídce bude velice, velice krátký, vzhledem k tomu, že mám za zhruba dvě hodinky odjíždět a naprosto nestíhám. Takže, TT 'Vliv' a moje vcelku očekávatelná interpretace. Jsou tam dvě slečny a jedna ukázková buzna, ale stejně jsem se rozhodla zařadit tu povídku jen do lesbickejch, protože... No, protože proto. =D Doufám, že se vám bude líbit, já se při jejím psaní popravdě docela pobavila... =)

úterý 1. července 2014

Připravte se...

... na zhruba dva týdny poněkud oemezeného provozu.

Někdo možná ví, že se nám nebezpečně přiblížil festival Masters of Rock. Někdo možná i tuší, že to je ten fesťák, kam už pěknejch pár let rok co rok jezdívám. A ano, je to přesně tak, jak tušíte - jedu tam i letos. A sice se na mobilu občas dostanu na net, ale, no... Rozhodně nebudu na mobilu psát ani články, ani povídky, jak jistě chápete.

sobota 28. června 2014

Originalita

Na povídku na téma 'Originalita neroste na stromech' je název zatraceně neoriginální, chápu. A hluboce se za to omlouvám, ale obávám se, že veškerá moje originalita padla právě na povídku, takže na název už jí moc nezbylo... =D
A s tou originalitou povídky to taky nebude zase tak horký. Ale kdyby to někoho potěšilo, zase jednou se tu potkáme s tak trochu známou dvojkou Martin a Martina. Třeba si na ně ještě někdo vzpomene... =D

středa 25. června 2014

Filmový tip #1 – Velvet Goldmine

Nedávno jsem se ptala, jestli by se mezi vámi našlo aspoň pár lidí, co by mělo zájem o pár tipů na filmy a knížky s LGBT zaměřením. K mojí upřímné radosti jste mi to odkývali, tak proč se na to rovnou nevrhnout? První queer filmový tip je tady.

Velvet Goldmine (česky Sametová extáze, ale nechtějte po mně, abych tomu tak říkala) není film zaměřený na řešení zásadních LGBT otázek, to říkám přímo. Sem tam se sice něco naskytne, pravda, ale pokud hledáte srdceryvný comingoutový příběh, no, asi budete chtít hledat dál, protože toho se tu nedočkáte. Kdepak, queer věci se tu odehrávají tak nějak... mimochodem a většina hlavních hrdinů to zas tak zásadně neřeší. (A díky tomu mám ten film ještě radši, mezi náma.)

sobota 21. června 2014

Hlasy v hlavě

No, jak bych to jen řekla. Sice je po zkouškách a já mám teoreticky na psaní času až až, prakticky ale píšu jen dost záchvatovitě a značně nesystematicky. Ještě se zkrátka vzpamatovávám z toho, že mám volno, ehm. Ale během toho vzpamatovávání se se mi podařilo napsat vám jednu povídku na aktuální TT 'Hlasy v hlavě'. Což je přímo perfektní téma pro nějakou značně schizofrenní vážnou povídku, nemám pravdu? No, v tom případě si neumím vysvětlit, jak se z toho stalo tohle... =D

čtvrtek 19. června 2014

Jen jedna otázka

"Do you happen to know how to fly this thing?"

Ehm, pardon, tomu prostě nešlo odolat. (Mimochodem, kdo pochopil narážku, má u mě velký a velice významný plus.) Ne, bez obav, tohle není zas jeden z fanouškovsky založenejch článků. Je to čistě organizační otázka týkající se blogu, přísahám, že je.

Víte, zatím je to jen nápad. Než začnete nadšeně poskakovat, ne, rozhodně to není nápad na extrémní projekt typu Patrik a Lukáš, toho mám na nějakou dobu dost. Tohle je mnohem skromnější nápad. A vlastně se ani trochu netýká psaní.

Ano, s tímhle blogem jsem původně začala prakticky jen proto, abych někde publikovala svoje psaní, který  nějakou náhodou (ano, jaká to náhoda) většinou tak nějak obsahuje gay a lesbický (a bisexuální, protože bisexualita existuje, kruci!) vztahy a celkově LGBT témata. Ale je to pár dní, co mě napadlo, jak to tu tak nějak... občasně oživit a tak nějak i částečně podpořit to základní téma.

Zkrátka, protože se v brzký budoucnosti chystám na pěknejch pár filmů s LGBT tématikou, stejně jako na pár takovejch knížek, říkala jsem si, jestli byste třeba neměli zájem o nějakej ten tip na knížky a filmy, co mě zaujmou. Ne recenze, chraň bůh, rozhodně se necejtím jako recenzent. Spíš by šlo vážně jen o občasnej tip na něco, čemu by podle mě bylo dobrý věnovat pozornost. (I když vám musím varovat, že v případě knížek by se tu asi docela často vyskytla nějaká, která je k sehnání jen v angličtině. No jo, jsem s tím beznadějná, vím.) =D

Jasně, mohla bych vám to sem prostě hodit, pochopitelně. Ne, že bych už teď nevěděla hned o pár věcech, co vám rozhodně chci doporučit. Ale nejdřív se zkrátka ptám, jestli o ty tipy někdo vůbec má zájem, protože, no... přiznávám, že bych se s tím fakt nerada štvala zbytečně.

Tak dejte vědět, jestli máte zájem, a já bych pro vás brzo nějakej ten tip sesmolila... =)

P.S. A kdyby někdo chtěl dát nějakej dobrej tip mně, tak jen do toho. Jsem ráda za každý doporučení!

úterý 17. června 2014

TMI: Too much informations TAG

Aby bylo jasno, nemám v lásce tagy. Teda, nemám v lásce ty, co jsem si sama nevybrala. Ale tenhle není zase tak hroznej jako většina a jeho vyplnění by mělo bejt docela jednoduchý, takže ho teda zkusím, když to musí bejt. =D Nominovala mě Maťa.

neděle 15. června 2014

Dopis

Tahle povídka tu měla bejt už před nějakou chvílí. No vážně. Jenže pak jsem se nějak nemohla donutit ji dopsat. Pak začali všichni řešit zápis předmětů na příští rok (ano, už teď, jelikož v létě přecházíme na novej informační systém, takže zápisy předmětů se preventivně musej udělat teď). No, a já se tudíž k tomu, abych ji hodila, dostala až takhle pozdě. Ale třeba ještě je online někdo, koho bude zajímat teplá povídka na téma 'Píšu ti'... =D

pátek 13. června 2014

No, a prvák je za mnou

Co myslíte, dlouho jsem vás neotravovala s článkem, co by se skládal prakticky jen z gifů. Naposledy, no... Možná tak před měsícem? Ehm, uznávám, to pro mě nezní nejlíp. Pardon. Říkám to rovnou, tohle JE článek plnej těch otravnejch hejblavejch obrázků, takže... Jo, jestli proti nim něco máte, asi bych to tak docela nečetla. A pokud nemáte... No, vy ten článek klidně rozklikněte. Třeba vás aspoň trochu pobaví... =D

středa 11. června 2014

Opposites book tag

Ať je taky trochu zábava, ne? Protože poslední dny se můj život skládá převážně z učení a dočítání povinný četby, a částečně taky kvůli tomu neskutečnýmu všudypřítomnýmu vedru, po večerech, kdy bych měla čas na psaní, můj mozek zkrátka a jednoduše nefunguje tak, abych byla schopná sesmolit nějakej článek (a že mám v zásobě pár námětů) nebo povídku, co bych vám sem mohla hodit. Ale protože to nechci zase tak zanedbávat, chci sem dát aspoň jeden knižní projekt, co mě nedávno zaujal. A protože čtení se s psaním neodmyslitelně pojí (jak opakuju pokaždý, když sem něco na tenhle způsob házím), myslím, že to tu nebude zase tak mimo.

Tak co, chcete poznat pár mých knižních protikladů?

sobota 7. června 2014

Znáš ten pocit, ne?

Ahoj, lidi. Jak je? Aby bylo jasno, tuhle povídku jsem tak nějak psala místo čtení pocinný četby a místo přípravy na zkoušku z český literatury. V překladu, psala jsem ji v době, kdy jsem ji rozhodně psát neměla. Tak doufám, že si toho budete aspoň trošku vážit. =D
Nicméně, nebudu zdržovat s dlouhým úvodem. Zkrátka, je to taková napůl vážná povídka na téma 'Takový ten pocit'. Tak ji omrkněte. A třeba se vám bude líbit... =)

čtvrtek 5. června 2014

15 – Alice

No, lidi, tak je to tady. Poslední díl poslední epizody v životě Patrika a Lukáše. Což v překladu znamená... konec. Definitivní konec. (Respektive skoro definitivní, nevylučuju, že se v budoucnu vyskytne pár povídek, co budou na tu původní sérii navazovat, ale vždycky to bude jen jednorázová záležitost.)
Každopádně bych tu moc chtěla poděkovat vám všem, co jste tuhle sáhodlouhou povídku na pokračování četli a komentovali ji, vám, co jste v anketě hlasovali o dalších tématech... A samozřejmě vám všem, co jste tyhle dva kluky měli aspoň trochu rádi. =)
Pořád nějak nemůžu uvěřit, že se mi to povedlo dokončit. A samozřejmě, že je mi to tak trochu líto a bude mi to chybět, ale... No, musím přiznat, že z větší části mi prostě jen spadl kámen ze srdce. Už toho totiž bylo docela dost. =D
No, ale asi vás už tradičně nebudu zdržovat. Ať se můžete vrhnout na ten poslední díl a patřičně si ho užít... ;)

pondělí 2. června 2014

Prokrastinace od prokrastinace

Prokrastinace je svině, jak ostatně ví všichni středo/vysokoškoláci. Já během zkouškovýho stihla setřít, párkrát umejt nádobí, pověsit prádlo, co ani nebylo moje, posbírat jiný prádlo, co taky nebylo moje, vyprat a pověsit několik várek prádla, co pro změnu bylo moje, a párkrát se odrovnat při cvičení. Všechny ty body, a zejména poslední, jsou nepochybně velice chvályhodné a rozhodně bych se neměla za jakoukoli z těch činností stydět, jen kdybych je neprovozovala zásadně v době, kdy jsem se měla učit.

čtvrtek 29. května 2014

14 – Baba

Hups, to je zase čtvrtek? Je čtvrtek, že jo? Ehm, jo, jasně, je čtvrtek. Pardon, jsem prostě nějak... Ehm, jo. Tak nějak doufám, že jsem nebyla jediná, kdo zapomněl na to, co je za den. Aspoň mě zatím nikdo neupozornil, že jsem nehodila kapitolu. =D
Jak víte, o námětu příští, definitivně poslední kapitoly Patrika a Lukáše rozhoduju já. Zvažovala jsem, jestli vám odhalit, co to bude, nebo vám to nechat jako překvapení, ale nakonec jsem se rozhodla, že to teda vykecám. Takže pozor, poslední kapitola ponese název Alice. O čem bude? No, nechte se překvapit.=D
No, a teď už mlčím. Ať si můžete užít předposlední kapitolu... =)

sobota 24. května 2014

Tak jim prostě řekni...

Ehm, ahoj, lidi. Jak se vám tak dneska vede? Možná rádi uslyšíte, že jsem si udělala pauzu od intenzivní prokrastinace intenzivního učení, abych vám zase jednou sesmolila nějakou povídku, jen aby se neřeklo, že vás zanedbávám. Podotýkám, že minimálně do středy je to asi to jediné, co tu ode mě uvidíte, takže si toho pokuste aspoň trochu vážit. =D
Zkrátka, jedna na holky orientovaná povídka (protože je tu pár lidí, co je mají vážně rádi) na téma 'Země za zrcadlem'. A doufám, že se mi to zase jednou povedlo zpracovat aspoň trochu tak, jak byste to asi nečekali... =)

čtvrtek 22. května 2014

13 – Majonéza

Mám nebezpečnej pocit, že během zkouškovýho bych měla ty kapitoly radši nastavovat předem. Vážně moc, moc se vám za to omlouvám, ale momentálně se učím lexikologii a prostě mi nějak vypadlo z hlavy, že jsem sem tu kapitolu měla hodit. No dobře, úplně nevypadlo, ale zásadně mě to napadlo, když jsem se zrovna intenzivně učila a neměla čas, takže... Ještě jednou se omlouvám.
Takže organizaci vezmeme rychle. Na příště jste si zvolili téma Baba. Je to definitivně poslední námět, co jste si měli možnost odhlasovat, takže... No, prostě doufám, že jste spokojení. =D Přespříští téma už určuju zase já. Ale ještě vám ho neprozradím, jen chvíli zůstaňte hezky napjatí. =)
A teď si jděte užít Majonézu. Vážně doufám, že se vám bude aspoň trošku líbit...

neděle 18. května 2014

Když mi bylo...

Tak to dopadá, když rozepíšete povídku s určitým úmyslem a prostě se do toho nějak nemůžete dostat. Tak to celý až na první větu smažete a začnete znova, s úplně a naprosto JINÝM úmyslem. A pak najednou koukáte, jak se vám do toho úmyslu najednou vkradl úplně jinej příběh, respektive pokračování úplně jinýho příběhu... A rozhodnete se to tak nechat, protože ono to vlastně docela sedí. A není to tak, jako by ten příběh měl zatím někomu něco říct, ehm. No dobře, najde se někdo, komu jo, ale... Nebudeme se v tom rýpat, ano? =D
Zkrátka je tu povídka na téma 'Když mi bylo pět'. Tak si ji pěkně užijte... =)

čtvrtek 15. května 2014

12 – Koláčky

Asi bych měla mít dost dobrou výmluvu, proč je tu tahle kapitola zase až po čtvrtý odpoledne, co? Ehm, jo. Tak jo. Včera jsem slavně udělala zkoušku rovnou na jedničku (očekávám gratulace, lidi!), takže dneska jsem se odměnila tím, že se prostě poflakuju, čtu si zcela nepovinnou četbu a koukám na Sherlocka. (Ano, na Sherlocka, ano, já. Radši bych o tom dál nemluvila.) A prostě mi nějak... vypadlo, že je vlastně čtvrtek. Ehm...
Každopádně, vezmeme to rychle. Na příště jste si, k mému jistému potěšení, odhlasovali téma Majonéza. Tohle bude ještě zábava, chichi. A pokud jde o anketu na přespříští týden, musím vám říct, že je to s nejvyšší pravděpodobností ta úplně poslední, ve které máte šanci hlasovat, jelikož o tématu patnáctky budu patrně rozhodovat já. Tak se do toho pusťte, hm? ;)
A teď už mlčím. Užijte si Koláčky...

úterý 13. května 2014

Včerejškem nám začalo zkouškové období

Vysokoškoláci to znají, středoškoláci poznají. Zkouškové je taková příjemná doba, kdy se teoreticky vzato máte intenzivně učit, ale prakticky vzato děláte všechno, jen ne to. Třeba tvoříte seznamy knížek, po kterých se v knihovně podívat, až to skoro dvouměsíční peklo skončí. Rozhodně ovšem neděláte nic, co by se dalo označit za produktivní činnost. Tím myslím třeba psaní článků na blog. To totiž vyžaduje až moc psychické aktivity, a tu vynakládat rozhodně nehodláte.

Říkáte si, co tu v tom případě teda dělá tenhle článek? No, to je jednoduché. Je to totiž zase jeden z těch, co nemají vůbec nic společného s tvůrčím psaním ani ničím podobným, z těch, co je nedá zrovna moc práce napsat. Upřímně doufám, že máte rádi gify...

sobota 10. května 2014

Přesně tvůj styl

Na AO3 (archiveofourown, ano, to je to místo, kde tak ráda trávím čas čtením FrostIron fanfiction se svým nejmenovaným oblíbeným pairingem) se povídky jako takhle občas uvádějí, případně uzavírají slovy 'I'm sorry, my hand slipped'. Jo, trochu dost mi ujela ruka, abych pravdu řekla. A vážně mě to dost mrzí, ale... No, dneska mám zkrátka hodně melancholickou náladu, tohle mi nějak vlezlo do hlavy a ven to bylo ochotný vylízt jen v případě, že se to přemístí do počítače, takže...
No, zkrátka, tady je povídka na téma 'Styl', kterou asi nechcete číst, pokud si chcete uchovat dobrou náladu.
Neříkejte, že jsem vás nevarovala...

čtvrtek 8. května 2014

11 – Vodopád

Jo, já vím, je čtvrtek. A ano, tahle kapitola tady nejspíš měla být už dávno. Pardon, zkrátka to nějak nevyšlo. Od rána tak nějak řeším školu, zkoušky, povinnou četbu, tohle, tamto... Holt tu pro vás mám kapitolu až teď. I když, mezi náma, kolik z vás má dneska beztak sobotu?
Na příště jste si odhlasovali téma Koláčky. Vyhrály jen těsně před Majonézou. A protože to bylo tak těsně (a protože mně bylo téma Majonéza osobně sympatičtější), rozhodla jsem se ji zařadit i do téhle ankety. Tak hlasujte, hlasujte.
Ale nejdřív si konečně jděte přečíst, co jsem vymyslela na Vodopád...

úterý 6. května 2014

Jak jsem se prozradil

Co byste řekli na to, kdybych vám sem hodila svoji závěrečnou práci na seminář tvůrčího psaní, kterej je dneškem, díkybohu, definitivně za mnou? A co kdybych vám řekla, že ta práce je povídka, která vychází z Radka a tak trochu blíž nám poodhaluje jednu takovou událost, která je v knížečce jen letmo zmíněná? Ano, jestli jste to četli, asi už matně tušíte, která že to bude. A jestli jste to nečetli, no, tak tohle prostě berte jako takovou malou samostatnou povídku.
No, malou. Ona je vlastně docela dlouhá, Ve wordu má přes čtyři stránky. Doufám, že si na to nikdo nehodlá stěžovat. Ne? Já to tak nějak tušila... =D