čtvrtek 28. února 2013

6 - Obojek

Tak jo, vážení, dneska jsem si Patrika s Lukášem zcela nepatrně ztížila. Jak možná víte, blogové téma týdne je 'Plyšový medvídek'. Téma pro Patrika s Lukášem je 'Obojek'. Moji Múzu nenapadlo nic lepšího, než ty dvě věci spojit. Pitomá Múza. Kdo ho vůbec potřebuje? No, já. Samozřejmě.
Na příště jste si v anketě odhlasovali téma 'Gumoví medvídci'. Je vidět, že nenápadné popichování je u vás asi trochu k ničemu. Ale tak co, poradila jsem si už s ledasčím, nějaký gumoví medvídci už nebudou problém. Vlastně už na ně mám tak trochu nápad, takže...
No, pokud jde o přespříští téma, anketu pod článkem výjimečně zase nehledejte. Proč? No, protože na přespříští čtvrtek vychází Valentýn. A jakkoliv tenhle svátek nijak extra neuznávám, no, máme tu někoho, kdo ano. Takže jsem tak nějak... zase rozhodla o tématu já. Správně, bude to Valentýn...
No, a teď už mlčím. Jděte si pěkně užít Obojek. =)


"Your mouth, so hot..."
"Tomu říkám pěkný přivítání."
"Your web, I'm caught..."
"Ehm, Patriku?"
"Your skin, so wet..."
"Já jsem doma!"
"Black lace on sweat..."
"PATRIKU!"
"Kurva!"
"Problém?"
"Krom toho, že jsem právě prodělal menší srdeční zástavu? Ale kdepak."
"Nechci ti do toho kecat, ale já dával dost jasně najevo, že jsem doma. Hned několikrát jsem to opakoval."
"Ehm. No, víš, já si tady tak..."
"Já vím. Hlasitě vyřváváš Poison."
"Přesně tak. A tak nějak jsem se... ztratil ve svým světě. Chápeš."
"Chápu. Ovšem hádám, že je lepší, když si to jen zpíváš, než aby sis to ZASE pouštěl."
"Já myslel, že máš Alice Coopera rád."
"Omyl. MĚL jsem ho rád. Měl bych ho rád i dál, kdyby tvůj tajnej ctitel neměl potřebu nahrát jeden z mejch oblíbenejch songů na to pitomý cédéčko, co ti poslal. Bože, to je tak kýčovitý, cédéčko s love songama..."
"Poison není zrovna love song, nemyslíš?"
"Wish You Were Here ale je."
"No... Dobře, to přiznávám."
"I Was Made For Loving You?"
"Sice ne typická pomalá balada, ale-"
"The Moment Of Our Love, nebo jak jsi říkal, že se ta blbost, co se tam vůbec nehodí, jmenuje?"
"O co ti jde, Lukáši?"
"A co Have You Ever Needed Someone So Bad?"
"Hm. Tu nemám moc rád."
"To je jen dobře. Já ji miluju. Ale kdyby sis ji pouštěl pořád dokola, zvládneš mi ji znechutit. Jako ten Poison."
"Máš divnej vkus."
"Ne, Patriku, TY máš divnej vkus. Nechce se mi věřit, že se ti líbí tahle verze Wicked Game."
"Samozřejmě, že líbí. Ta, co jsi mi včera nutil, je tak příšerně ucouraná..."
"!!!"
"No co? JE ucouraná."
"Bože, odpusť mu, on neví, co říká!"
"Asi se urazím, víš?"
"Klidně si posluž."
"Mimochodem, dneska jsem našel ve schránce další dáreček!"
"Už nejsi uraženej?"
"Chci se pochlubit. Podívej, co mám!"
"No kurva. Je to to, co si myslím?"
"Přijde na to, co si myslíš."
"No, vypadá to skoro jako... obojek."
"Bingo. Na můj štíhlej krček, jak stálo v tom dopisu. Mimochodem, je to pravá kůže. A je ručně šitej. Hustý, co?"
"To rozhodně. Otázkou je, jestli se k tobě ta černá bude hodit. Jsi si jistej, že nemám taky tajnýho ctitele a nebylo to pro mě?"
"Luky, nedokážu si představit, že by TOBĚ někdo poslal koženej obojek."
"Abys věděl, tak kolem dvacítky jsem je běžně nosil. A vypadaly na mě moc dobře."
"Jo, kolem dvacítky jsi taky byl rocker."
"To jsem pořád. To, že to nedávám tolik najevo-"
"PROBOHA!"
"C-co je?"
"Ten ctitel. Ten ctitel musí bejt přece taky rocker! Všechny písničky na tom cédéčku jsou rockový!"
"A metalový."
"Mlč, puntičkáři. Rockový písničky. Černej koženej obojek. No jasně. Můj tajnej ctitel je rocker! Proboha, to je rozkošný!"
"Rozkošný? Ještě před měsícem ses na mě koukal dost nevraživě pokaždý, když jsem si pustil nějakou tvrdší píšničku. O nějaký rozkošnosti nepadlo ani slovo."
"A víš proč? Protože jsi mi nikdy nestrkal růže do schránky, neposlal náušnice nebo plyšovou kočku-"
"Na začátku ledna jsem ti přinesl plyšovýho medvídka."
"Jo, ale proč? Protože byl v obrovský slevě."
"Ehm, no..."
"A navíc si docela jasně vzpomínám, jak jsi okomentoval ten krásnej zelenej svetřík, co měl na sobě. Řekl jsi, že jsi toho medvídka musel koupit proto, že má zjevně stejně divnej vkus, jako mám já."
"Já si zas vzpomínám, Páťo, že ses ptal, jestli jsem se byl podívat do oddělení oblečení, jestli by tam takovej svetr neměli NA TEBE."
"Vždyť byl rozkošnej!"
"No jasně. A vůbec, kam se ten medvěd poděl, no?"
"Radši bych to nekomentoval."
"Hm? Poslouchám. Zahodil jsi ho? Nebo jsi ho jen někam zahrabal, když jsi dostal tu plyšovou kočku od ctitele?"
"Ani jedno, abys věděl."
"Tak kde je?"
"Víš, že se chováš jako žárlivej-"
"Já poslouchám, Páťo."
"No, tak pokud to musíš vědět, tak u mojí mámy. Plete mi svetr podle toho jeho."
"Proboha, řekni, že si děláš srandu."
"Proč bych měl? Mamka sehnala vlnu ve skoro stejným odstínu. Jen počkej, až to uvidíš. Je to naprosto DOKONALÁ barva, přesně se hodí k mojí pleti..."
"Takže ty jsi vážně požádal svoji matku, aby ti upletla svetr podle svetru plyšovýho medvěda?"
"No jasně. Přijde ti na tom něco divnýho?"
"Řekl bych, že ano, ale... No, někdy zapomínám, s kým mluvím."
"Tak nezapomínej."
"Neboj. Už se to nestane. Hm, jen tak mezi náma... Ten svetr se k tomu obojku asi moc hodit nebude, co?"
"No, to ne. A kvůli tomu bych nejspíš tak trochu potřeboval... tebe."
"Kvůli čemu, proboha?!"
"No... Můj ctitel je rocker. Bylo by fajn, kdybych se aspoň občas mohl oblíct podle jeho vkusu. Víš, je to... sexy. No, a ty jsi taky rocker. Ty se tak oblíkat umíš."
"Zdá se mi to, nebo mě právě teď prosíš o módní rady?"
"Ačkoliv bych nevěřil, že to kdy udělám, ANO."
"Ehm, Páťo, já ti do toho FAKT nechci kecat, ale jestli se do tebe ten ctitel zakoukal, zakoukal se do tebe kvůli tobě, tobě s tvým vkusem a stylem, ne jako do falešnýho rockera. Neměl by ses měnit, abys-"
"Luky, tobě se můj styl taky líbí, co?"
"Dokud zůstane na tobě, líbí."
"Takže bys asi řekl, že mi ten obojek nebude slušet, když se tak vymyká, co?"
"Patriku, když si vezmeš obojek, nebude z tebe najednou... Ach, probůh."
"Co? Pěknej, viď?"
"No... Tvůj ctitel má v každým případě vkus."
"Taky mám ten pocit. Takže, co k tomu? Černý tričko, tmavý kalhoty? Nemáš náhodou nějakej pěknej koženej náramek?"
"Mám pár stahováků. Ale vážně nemyslím, že bys-"
"Co myslíš, slušely by mi černý linky?"

***
P.S. Pokud si snad chcete poslechnout písničky, o kterých se na začátku mluvilo, následující odkazy se vám nejspíš budou hodit.
Alice Cooper - Poison
Chris Isaak - Wicked Game (a to je ta Lukyho)

1 komentář:

  1. Neboj, v prvních třech případech jsem věděla o co se jedná :D (jo, je normální psát k tomuto postaršímu dílu ale jenom kvůli těm písničkám, but who cares ? ) Jo jinak ,jestli si to přečteš, tak gratuluji :'D získáváš dalšího naprosto zamilovaného čtenáře do tvého stylu psaní (a spíše do tohohle úžasného párečku :3)

    OdpovědětVymazat